Podporují nás

Zkušenosti z přednášek o eutanazii…

      Je tomu asi 2 roky, co jsem byla požádána MUDr. Marií Svatošovou, abych se připojila k debatám  ve společnosti na téma eutanazie  z pohledu lidí, kteří se s umírajícími setkávají.  První přednášky v roce 2007 proběhly se zdravotníky a následně i s laickou veřejností. V několika školách jsem na toto téma přednášela studentům.

     Zjistila jsem, že současná diskuse strádá naprostým nedostatkem informací. Drtivá většina lidí vůbec neví, o čem hovoří. To je můj osobní pocit. Sešla jsem se i s navrhovatelem zákona o eutanazii v rámci konference – „Jak se umírá v ČR“.

        Na mou otázku –  proč tak urputně navrhuje  zákon o eutanazii  mi odpověděl, že viděl umírat své dvě  babičky v LDN !!! Tento člověk uvažoval pouze o dvou možnostech. Buď nemocného nechat usmrtit nebo ho nechat trpět, o jiné možnosti neměl ani tušení.

     Tělesnou bolest pokládal za neřešitelnou. Na příkladu tohoto člověka a mnoha dalších jiných – jsem poznala, že tuto problematiku vůbec neznají a ještě  mají  naprosto matoucí a mylné informace !

    Dost často slyším, že choroba zbavuje člověka veškeré důstojnosti.  Může však být důstojnost člověka tak něčím vratkým ? Může jí tak snadno pozbýt ? Smrt je normální fyziologická součást života, tak proč by měla znamenat ztrátu důstojnosti ?

      Smrt není ponížením ! Člověk neztrácí důstojnost tím, že není schopen udržet moč nebo stolici. Pokud někdo říká, že nemocí ztrácí důstojnost – svědčí to o jeho špatném charakteru.

     Důležité je okolí umírajícího. Jednání některých rodinných příslušníků bývá často bezohledné, ponižující a pak o důstojnost člověka připraví. V nemocnici záleží na chování lékařů a sester.

     Skrze nemoc si člověk může uvědomit opravdové hodnoty života. S člověkem je nutno zacházet  tak, aby nemusel o ztrátě důstojnosti uvažovat. Smrt je završením života. Měli bychom mu vyjádřit svou úctu, pomoci mu překonat strach.

     Být při něm, podpořit ho, láskyplně s ním  hovořit o smyslu života nebo mlčet a držet ho za ruku.  Lékař je plně odpovědný za to, co dělá. Ani společnost, ani žádný zákon si jej nemůže považovat za automat, který vyhoví jakékoliv žádosti.

    Mohlo by dojít k narušení integrity člověka – lékaře a s tím si nelze zahrávat. Pokud by zabíjel své pacienty, zvykne si na zabíjení. Vědomí nemocného, že lékař nebude uvažovat o možnosti jeho zabití, je absolutní nutností ! Jinak by důvěra nemocných v lékaře časem vymizela úplně.

     Eutanazie je v přímém protikladu s náplní lékařství – viz citát z Hippokratovi přísahy: „Nepodám nikomu smrtící látku, i kdyby ji ode mne žádal, a ani nikomu tuto možnost nanavrhnu. “

                                …pokračování příště…

                                                                                   Jana Sieberová

Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky.