Podporují nás

Ze života hospice…

Vážení přátelé,

zdravotní sestřička Marie Klenčíková svůj čas již tráví  v očekávání narození prvního potomka. Vystřídala jí nová zdravotní sestřička Dana Hušková, kterou tímto mezi sebou srdečně vítáme. 

Marušce z celého srdce všichni děkujeme za její láskyplnou službu našim pacientům a za dar přátelství. Její slova jsou adresována všem, kteří jste jí mohli poznat.

 

Všichni drazí, které jsem díky hospici mohla poznat,

posílám vám srdečné pozdravy z Trutnova, kde se pomalu zastavuji a připravuji na nadcházející životní období.
Denně si říkám, že vám napíšu. S některými jsem se mohla jaksi rozloučit při nezapomenutelném večeru přímo v hospici, ale s některými to nebylo možné. Své řádky jsem odkládala v naději, že mi s jistým odstupem půjde lépe vyjádřit vděčnost za všechno a za každého z vás, ale opět se mi potvrdilo, že některé skutečnosti se na této Zemi prostě do slov dát nedají.

Děkuji tedy Bohu a každému z vás za všechno, co jsme mohli za ten poslední rok a půl prožít. Mnozí z vás si ještě pamatují, jak jsem se poprvé objevila v hořickém společenství. Jakási „cizinka“ z Moravy. Byla jsem nejistá, jestli cestu na kterou se cítím pozvána vůbec zvládnu.

Přesto jsem od začátku prožila z vaší strany důvěru, láskyplné přijetí a pochopení, mnoho povzbuzení a rovněž jistou taktnost a citlivost. Vklouzla jsem mezi vás jako do rodiny. Víte stejně dobře jako já, že hospicové dílo v Hořicích se rodí den za dnem od samotného počátku a první klíček se klubal na svět v srdci samotného Boha. Jana byla naštěstí tou, která to zahlédla, pochopila a hlavně odpověděla Mariiným „FIAT“.
Od té chvíle uběhlo mnoho dní, ve kterých nebylo nouze o boje, zkoušky, překážky všeho druhu, slzy, pochybnosti i jisté otřesy ve společenství, ale rovněž v nich nechybělo množství překrásných chvil při společných setkáních, toho smíchu, zakoušení blízkosti Boží, pomáhání si, ale také radosti z překonání těžkostí, nových uzdravení a vítězství.

Hospic je místem, kde se zrodila a dále utváří rodina. Ze srdce si přeji, aby tento rodinný duch a jednota, jehož garantem je samotný Bůh, společně s otevřeností pro druhé v Hořicích zůstaly.

Děkuji za každého z vás osobně a jedinečně. Vidím tváře vás všech ze společenství, ale i mnoha dalších, kteří se u nás jen občasně zastavili, kněží, řeholníků, dobrodinců, dobrovolníků, řemeslníků, maminek, jiných hospicáků, mladých, dětí… pozůstalých a prostě sympatizantů. Děkuji za dar života našich pacientů, za to že jsem je mohla poznat a mohla o ně jistý čas pečovat.
Věřím, že jsem se od každého z vás mnohému naučila, protože jste lidmi života, lidmi na cestě, kteří se na ni nezastavili. Děkuji, že jsem mohla a věřím,že i nadále budu moct, spoluutvářet rodinný charakter našeho „malého hospicového domova“.

MOC RÁDA, BYCH VÁM ŘEKLA, ŽE VÁS MÁM UPŘÍMNĚ RÁDA……

S vděčností a láskou vás nosím v srdci a zůstávám s vámi spojena v modlitbě.

 

Vaše Marie

Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky.