Podporují nás

Ze života hospice…

Před třemi měsíci nás kontaktovali lékaři z onkologie s prosbou pomoci pro nevyléčitelně nemocnou mladou ženu, která měla pokročilou rakovinu s mnohočetnými metastázami a s prognózou přežití pár dní života.

Ten den jsme se setkali s jejím manželem, do rodiny byly dopraveny nutné zdravotnické pomůcky, polohovací lůžko, infuzní pumpa, lineární dávkovač, toaletní a koupelnová židle a připravovali se na přijetí nové pacientky.

Vždy s velkou pokorou v srdci poprvé přijíždíme do rodin k nemocným. I tentokrát jsme cítili mírné chvění…Obavy byly však okamžitě rozehnány při prvním pohledu do očí křehké nemocné, která vykazovala zvláštní důstojnost a smíření se svou těžkou chorobou.

Začalo velmi intenzivní doprovázení. Symptomy nádorového onemocnění se nám podařilo zvládnout nejnovějšími postupy paliativní medicíny a nemocná po dlouhých a obtížných dnech v nemocnici neměla bolesti a ani jiné průvodní jevy své pokročilé nemoci.  Den ode dne se její zdravotní stav vylepšoval. Předpovědi lékařů na pár dní života se nenaplňovaly. Nemocná dokonce začala něco málo jíst a chodit po bytě.

S velkou pokorou jsme byli všichni přítomni vzácného daru času, který byl této ženě dáván. Celou dobu naší péče jsme vnímali silné svědectví manželské lásky a slibu – být spolu v dobrém i zlém. Nemocná byla celou dobu trpělivá, laskavá a smířená. Nikdy se ani slovíčkem nezmínila o tom „proč právě já“.

Všechny pacienty vkládáme do každodenních modliteb a kaplan hospice P. Pavel Rousek slouží za nemocné pravidelné mše svaté. Věříme, že i touto službou pomáháme nemocným připravit se na cestu…

Druhý měsíc se zdálo, že nemocná je naprosto bez obtíží, ale třetí měsíc se stav začal prudce zhoršovat. Byli jsme v adventním čase a všichni z domácího hospice jsme rozpoznávali poslední úkol nemocné –  prožít Vánoce se svou rodinou, dětmi, vnoučaty, sourozenci, rodiči.

Den před vánočními svátky jsme byli v rodině a podávali potřebné léky. Celý dům voněl vánoční atmosférou a láskou obou manželů. V pokoji zářil vánoční stromeček, vedle něho na lůžku odpočívala žena, matka, manželka, babička, kamarádka, která byla tím největším vánočním darem pro své drahé. Žádná komplikace zdravotního stavu nepřišla, únava byla potlačena, nemocná v bdělém stavu přijímala návštěvy a těšila se ze svých blízkých.

Čas odchodu se však nezadržitelně blížil. Krátce po vánočních svátcích žena naposledy jemně a něžně vydechla v náručí svého manžela.

Když jsme do rodiny se sestřičkou přijely, viděli jsme v lůžku důstojnou, něžnou a pokojně zesnulou ženu. Připadala nám stejně krásná jako v onen první den, snad byla jenom o trošičku křehčí.

Byla pro nás všechny v hospici velkým darem, ukázala nám, jak žít s těžkou nemocí, jak přijímat fyzické omezení a jak se těšit z každého dne na tomto světě. Bylo pro nás velkým darem vstoupit do manželské lásky dvou lidí, kterou ani smrt nemůže rozdělit.

Nemocná žije dál v srdcích svých drahých, kteří jí milují.  Žije však i v srdcích lidí z Domácího hospice Duha v Hořicích.

 

 

Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky.