Podporují nás

Město Hořice Královéhradecký kraj NF AVAST Nadace Agrofert Lesy ČR Biskupství královéhradecké Nadace KB Jistota Domácí hospic Duha Výbor dobré vůle Kubištovy Hořické trubičky - JANKA Nadační fond Pepina Strix Hořice Kimtex Petráčkovy hořické trubičky Město Nová Paka Město Lázně Bělohrad CWS boco Michal Súkup

Vzpomínáme…

Vážení přátelé,

vzpomínáme zvlášť v těchto dnech na všechny naše drahé pacienty, které jsme s týmem Domácího hospice Duha v Hořicích mohli doprovodit. Stali se našimi přáteli a také našimi nejlepšími učiteli.

Tito naši nemocní prošli svými čestnými boji, přestáli množství lékařských zákroků, chemoterapií, radioterapií a nakonec sami poznali, že zápas s nevyléčitelnou nemocí je prohraný a že je třeba se připravit na svou smrt. Ačkoliv se je snažili jejich blízcí povzbuzovat často i milosrdnou lží, oni cítili, že se každý den něčeho musí vzdát a že vstupují do období loučení.

Každý z nich toužil v závěru života být se svými blízkými, ve své rodině. Přáli si netrpět fyzickou bolestí, bilancovali a předávali svým drahým to nejlepší ze svého života. Někteří se přimykali k Bohu, někteří si nepřáli duchovní pomoc založenou na náboženském přesvědčení. Nicméně právě v prožívání konce svého života, se stali darem pro své blízké, ale i pro nás.

Často býváme ponořeni do svých úspěchů a představa nečinnosti nás děsí. Neumíme si jako zdraví lidé představit, že budeme závislí na druhých lidech, máme strach, že budeme břemenem pro svou rodinu, zdravotníky, společnost. Když tak přemýšlím o doprovázení, uvědomuji si, jak obrovskou výzvou je život každého z nás.

Přestože naši nemocní jsou vesměs odkázáni na pomoc druhých lidí, panuje u jejich lůžek atmosféra radosti a pokoje. Zřetelná je jejich touha po lásce. Každý z nich touží milovat a touží být milován. I my, kteří je doprovázíme, máme v srdci stejnou touhu – sevřít do náruče všechny tyto nemocné. Lásku jim projevujeme slovy, něžným dotykem, pohlazením, uchopením za ruku, modlitbou nebo jen pouhou tichou přítomností.

Není dobré, aby člověk umíral sám. Právě v hodině smrti potřebujeme být spojeni s ostatními lidmi. Budeme jednou také chtít, aby nás někdo držel za ruku, vlídně s námi hovořil, aby se s námi někdo modlil.

Sloužit těmto pacientům znamená být jim nablízku, pomoci potlačit strach, že jsou bezcenní, být pro ně živou připomínkou, že jsou nám skutečně drazí a umožnit jim v jejich nitru objevit ty nejvnitřnější vazby nekonečně přesahující hranice krátkých životů.

Protože věříme, že láska je silnější než smrt, pamatujeme právě dnes na všechny naše drahé pacienty s vděkem za tolik projevů lásky, které jsme od nich všichni dostali.

Jana Sieberová

Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky.