Vánoční rozjímání...

     ...Silný srp měsíce nahnutý jak stříbrný pohár dotýká se obzoru. Hvězdičky, jeho noční sestry, třpytí se nad tichým, mrazivým ránem. Z věže zazněl zvon, probouzí dřímající osadu.      V oknech probleskují světélka a je vidět rozdřímané postavy, rychle berou teplý šat a oblečeny se staví k oknu, aby se pomodlily své ranní Zdrávas.       Hned po klekání velký zvon se znovu rozburácel a za ním v pospěšném chvatu zajásal druhý i třetí a všechny zvony teď tvrdým akordem hlaholí do tichého rána, svolávajíce lid do chrámu Páně.      Je advent a v nejasném hučení zvonu, zdá se, zaznívala i píseň nebeských rorát...