Tým mobilního hospice

Dnes se uskutečnilo setkání mobilního týmu HOS Duhy v počtu 7 zdravotních sester, 1 ošetřovatelka, 2 lékaři, sociální pracovnice a duchovní. Vzhledem k tomu, že se na nás obrací stále více rodin, které chtějí pečovat o své vážně nemocné blízké v domácím prostředí, bylo již delší dobu nutné posílit tým především personálně. V roce 2011 se nám to díky podpoře Královéhradeckého kraje zdařilo. Jako zdravotní sestry pracující dlouhou dobu v nemocnicích víme, že ústavní péče pro pacienty v závěru života je vyznačována určitou anonymitou, ztrátou soukromí a nutností podřídit se dennímu režimu oddělení. Přitom většina nemocných si přeje prožít závěr života právě doma. Domov je místo, které znají, mají kolem sebe své blízké, mají možnost určovat si svůj denní režim a mohou rozhodovat o svých záležitostech. Zdravotní sestry v hospicové péči v rámci pravidelných návštěv u nemocných vykonávají řadu dílčích postupů paliativní péče např.: podávání předepsaných léků, aplikace injekcí, infuzí a výživy, zavádění sond a katetrů, kyslíková terapie, rehabilitační péče, edukace nemocného, provádění sociální diagnostiky atd. Spolupracujeme s praktickými lékaři, odbornými ambulancemi - onkologická, ambulance léčby bolesti, chirurgická. V týmu mobilního hospice jsou 2 lékaři, kteří zhodnocují stav nemocných a rozumí problematice paliativní péče. Z vlastní zkušenosti nám jednoznačně vyplývá, že zajištění kontinuity paliativní péče v domácím prostředí je možné pouze za předpokladu, že v týmu máme vlastní lékaře, kteří jsou schopni kvalifikovaně a nepřetržitě řešit doma vzniklé komplikace. Sociální pracovnice pomáhá nemocnému přijmout nevyléčitelnou nemoc jako součást života. Pro nemocného začíná obtížná životní  fáze. V návaznosti na tuto skutečnost hledá sociální pracovník s pacientem především to, co dělat lze, jaké jsou jeho možnosti při stávajícím fyzickém stavu a prognózy vývoje nemoci. Sociální pracovník se dostává do kontaktu nejen s pacientem, ale s celou jeho rodinou. Jeho cílem je hájit zájmy nemocného a přispívat ke kvalitnímu prožívání jeho života a k maximálnímu usnadnění jeho konce. Spiriruální péči mobilního hospice zajišťuje hospicový kaplan. Potřeba navazovat vztah k transcendentálním skutečnostem je zakotvena v každé lidské přirozenosti. Ve spirituální dimenzi lidské osoby je přítomna touha, důvěra a láska. Spiritualita se projevuje v potřebě tvořit, prožívat krásu a uskutečňovat dobro. Zkušené zdravotní sestry a lékaři nepochybují o tom, že spirituální faktory mohou mít významný podíl na vnímání nevyléčitelné nemoci. Obava, že lidský život směřuje k neexistenci po smrti, hluboce ovlivňuje pacienty v konečné fázi života a stává se příčinou vnitřního utrpení. V terminálním stadiu si každý pacient uvědomuje závažnost svého stavu, i když mu prognóza nebyla výslovně sdělena. Nejeden nemocný cítí, že je vnitřně zraněn a touží po duchovním uzdravení. Rozpomíná se na své životní zklamání, uvědomuje si svou rozpolcenost, své omyly a provinění. Chtěl by splatit dluh mnoha lidem a touží po odpuštění. Se zvláštní naléhavostí prožívá potřebu naděje. V paliativní medicíně se dnes velmi doceňuje význam prožívané náboženské víry. Víra dává odpověď na znepokojivé existenciální otázky a dovoluje, aby těžce nemocný prožíval poslední období svého života v bezpečí. I když začátky hospicové péče v Hořicích nebyly vůbec jednoduché, z výše uvedeného je patrné, že se nám daří naplňovat  humánní přístup k vážně nemocným a umírajícím lidem. Věrnost tomuto ideálu nám pomáhá i nadále bojovat za dostupnost paliativní péče všude tam, kde je potřeba! Jana Sieberová