10. 05. 2018, 10:23

Slavnostní ukončení Kurzu pro dobrovolníky v pastorační péče o nemocné

Drazí přátelé,

dne 5. 4. 2018 se na Biskupství královéhradeckém uskutečnilo slavnostní ukončení Kurzu pro dobrovolníky v pastorační péči o nemocné za přítomnosti královéhradeckého biskupa J. Exc. Mons. JUDr. Ing. Jana Vokála, JU.D., Jana Paseky, biskupského vikáře pro pastoraci, Jany Sieberové a Zdislavy Polákové z Domácího hospice Duha v Hořicích.

Do kurzu se přihlásilo 25 účastníků z měst Česká Třebová, Hradec Králové, Lázně Bělohrad, Vysoké Mýto, Dobruška, Jaroměř, Bukovina, Vrchlabí, Žamberk, Litomyšl, Studenec, Jablonec nad Nisou, Praha, Jičín, Česká Třebová, Potštejn, Nová Paka, Lomnice nad Popelkou, Hořice.

Od počátku kurzu se v Duze vytvořilo živé, přívětivé a otevřené společenství, vzájemná láska a porozumění mezi lidmi, kteří se neznali. Myslím si, že každý z nich nějakým způsobem vyjádřil, že krom kvalitních přednášek, byla pro ně Duha především duchovním prostředím, které je přitahovalo. Věřím, že jednota, která mezi námi vyrostla, přispěla k zakořenění v Božím srdci. Z tohoto zdroje tryská pramen lásky, který vede k opravdové zkušenosti s Bohem. Bylo krásné vidět oči všech zúčastněných, z kterých zářila radost a zvláštní světlo.

Věřím, že poselství naděje a lásky, které jsme zde v tomto kurzu přijali, budeme přinášet k lůžkům nemocných lidí.

Jana Sieberová   Došlé reflexe účastníků kurzu:   Milá Zdíško,

kurz je mi velkým přínosem, tak trošku setkáním kultur - některé  specifické duchovní potřeby, bolesti a trápení členů katolické obce pro mně byly velký objevem. Všemi přenášejícími opakované ujištění, že dobrovolník v pastorační péči není misionář, že našim cílem není primární evangelizace pacientů ani "plnění bobříků" na vlastní cestě ke spasení je pro mně velkým uklidněním a úlevou.

Jsem vděčná, že se kurz nesl v duchu poselství, že jdeme za pacientem jako rovný za rovným, že vházíme jako lidé a v naší obyčejné mezilidské solidaritě pracuje duch svatý samostatně a vlastními cestami. V rámci ekumenického společenství zaznělo i to, že zásadní je křesťanství, nikolivěk příslušnost k církvi. Z počátku někdo i vyjádřil obavu o duše "odpadlých od církve" a také, co říci nevěřícímu, když nemá žádné etické základy, na který stavět pastorační péči. Jsem ráda, že mnoho mýtů bylo vymeteno .

Děkuji. Alena Jonová   Milá Zdíško,

pokusím se tedy napsat pár slov o kursu, který jsme mohli společně prožít v Hořicích. Už když jsem se přihlašovala, tušila jsem, že se bude jednat o něco neobyčejného a nevšedního. Jsem moc ráda, že jsem mohla být na krátký čas součástí takového společenství a poznat nové lidi.

Snad žádná z přednášek v průběhu kurzu nebyla pouze průměrná nebo nezáživná. Všechny byly  zajímavé a přínosné Já mám ale pocit, že se na mně nejvíce podepsalo to, co nám říkala paní Jana Sieberová. Všechny její zkušenosti a zážitky z její obětavé služby a také vše, co prožila, je nezapomenutelné.

Myslím, že za tu dobu, kterou jsme směli strávit v prostorech hořického hospice se nám otevřely nové obzory a bylo nám snad dáno nově pochopit něco z velmi důležitých životních pravd, které přesahují do věčnosti.

Moc mě mrzí, že jsme u konce. Pevně věřím, že to, co jsem v kurzu nabyla, budu schopná předávat dále.

Těším se na shledanou v sobotu.

Eva Vecková

    Ahoj Zdíško, posílám mé postřehy ke kurzu. Hodnocení kurzu:

Očekávání -základy z různých oblastí, chtěla jsem si rozšířit vědomosti v oblasti doprovázení nemocných.

Kladně hodnotím: začínání mší sv., příjemnou, klidnou atmosféru, starost o duši i tělo, přednášející z praxe, nebyla to jen suchá teorie. Vždy je pro mě obohacením i výměna zkušeností a sdílení mezi sebou navzájem. Také jsem ráda, že jsem nemusela dělat žádné zkoušky.

Témata – vybraná dobře. Některé věci jsem si zopakovala, ale dozvěděla jsem se i něco nového např. některé právnické pojmy, ekumena – jsem ráda za toto téma, zjistila jsem, že nejsem sama, kterou trápí rozdělení v otázce příjímání eucharistie, terapie důstojnosti, čeho si všímat v komunikaci, někdy méně znamená více, každý  člověk je v procesu zrání..., teologie - je pro mě těžký, teoretický obor, možná je dobře, že je až na konci kurzu a doufám, že přednáška bude pro mě srozumitelná.

Pro mě byly soboty jako duchovní obnova. Z každé jsem se vracela povzbuzena, abych pokračovala v tom co dělám, abych pokračovala na cestě služby u nemocných. Jakým směrem se tato služba bude dál ubírat odevzdávám do rukou našeho Otce.

Kurz splnil mé očekávání.

Moc za něj děkuji. Gábina Moravcová     Dobrý den,

na závěr kurzu pro dobrovolníky v duchovním doprovázení bychom chtěly poděkovat domácímu hospici Duha v Hořicích za milé a laskavé přijetí a zorganizování bohatého programu během celého kurzu.

Měly jsme možnost se sejít a vyslechnout přednášku zakladatelky hospicového hnutí v ČR paní MUDr. Marie Svatošové a velmi oceňujeme osobní zkušenosti s péčí o umírající, které nám sdělila paní Jana Sieberová. Velmi zajímavá byla i přednáška paní PhDr. Martiny Kosové i závěrečná přednáška kurzu pana ThLic. Davida Boumy, ThD., který nám srozumitelně objasnil některé důležité pojmy z oblasti teologie a ochotně zodpověděl naše otázky. Věřím, že každou z přítomných tento kurz obohatil tak jako nás.

Nakonec také chceme poděkovat paní Zdislavě Polákové, že se o nás vždy vzorně a obětavě starala.

Lída Slezáková,

Hana Bartošová

farnost Česká Třebová

   

Kurz pro dobrovolníky v duchovní péči:

Citát: „Příčinou našich problémů společenských, politických, atd., je nedostatek lásky.“ Tento kurz zprostředkovává lásku, dává jí skrze přednášející i organizující nám samotným pocítit, mnohokrát až k slzám. A co víc, pověřuje nás, abychom tuto lásku nesli dál, abychom o ní svědčili u těch, kteří viděno světskýma očima nemají žádnou naději. Jsou totiž tváří tvář v těžké zkoušce smrti. Lze se na smrt ale připravit? Trošinku možná i tím, že budeme stát při těch, kdo jí mají projít. A že jim svou přítomností budeme říkat: „Nejsi sám, opuštěný.

Díky za pramen lásky ve vás, za vaši práci, příklad, společenství.

Hana Juptnerová

Jsme rádi, že jsem se účastnili kurzu pro dobrovolníky v pastorační péči o nemocné v Duze. Každá přednáška byla obohacující, ať se jednalo o péči duchovní, zdravotní, či sociální. Všichni přednášející své profesi rozuměli a srozumitelně nám ji předávali. Upevnilo nás to ve víře, i v tom, jak se chovat k těm, co budou naši službu potřebovat.

Ladislav a Hana Hofmanovi Bačetín, farnost Bystré  

Teoreticky jsem připraven na duchovní doprovázení a prakticky jsem už před lety dosloužil rodičům. Mohli oba zemřít doma zaopatření svátostmi. Velmi zajímavé byly přednášky o ekumenismu a teologii.

Ladislav Hofman

Já sama jsem si při každé hodině uvědomovala, že spousta věcí jsem neviděla. Věřím, že budeme moci doprovázet ty, co to potřebují, ale i sebe, až to budeme potřebovat.

Hana Hofmanová

Drazí přátelé v Duze,

omlouvám se, že píšu takto dlouho o tom co mě dal pastorační kurz doprovázení, ale nějak toho bylo v minulých dnech hodně.
Když jsem se rozhodovala, zda jít do tohoto kurzu na základě zkušeností s odchodem rodičů, manžela a tchána,
měla jsem smíšené pocity, zda tuto službu nemocným jsem schopná zvládnout. Nabídka Jany S. abych to zkusila mě velmi podpořila. Moje hledání cesty na duchovní obnově s Janou Sieberovou a Marií Svatošovou na Vranově mě utvrdilo, že je to krásná, ale velmi těžká a naplňující služba bližním.
Dnes jsem ráda za vše, co jsem za 3 měsíce v kurzu načerpala.
Úžasné přednášky všech přednášejících, při kterých mnohé z nás i bolela ústa od smíchu a větší rozhled v církevním právu, které ale je velmi obsáhlé, duchovní službě, pastoraci, teologii a psychologii.
Hlavně vše důležité o přístupu, vztahu a empatii k nemocným. především, že nejvíce důležitá je láska a otevřené srdce při vstupu k nemocnému do jeho blízkosti.
Nyní jen tajně doufám, že najdu s přispěním Ducha sv. odvahu vejít do služby nemocným a naplnit je nadějí a podporou.
Byli to krásné chvíle, každou druhou sobotu být v Duze s tak vzácnými lidmi, kteří mají na prvním místě hodnoty, lásku k lidem, Bohu a úsměvy na tváři. Zase mám o 25 přátel více, je to radost, v dnešním sobeckém světě mít takto naplněný čas a vědět, že je tolik lidí, kteří chtějí pomáhat umírajícím.
Hostící hospic Duha se velmi úžasně postaral o vše, hlavně o duchovní pokrm, mši.sv. ale i o výborné občerstvení, ochotu děvčat vždy vyhovět potřebám všech. Díky.
Bůh žehnej všem a doufám, že se někdy opět všichni sejdeme v Duze.
S pozdravem Jarmila Zavřelová

   
Načítání stránky