Podporují nás

Skutečnost našich umírajících…

           Pojďme se blížeji podívat na naše těžce nemocné pacienty. Jak se do domácí hospicové péče dostávají, kdo pro ně domácí hospicovou péči doporučí, co o hospicové domácí péči vědí? Jejich cesty bývají totiž velmi různé.

     Místní obyvatelstvo v Hořicích pod vlivem všech doprovodných akcí pro hospic tuší, co domácí hospicová péče obnáší. Tyto akce byly nutné, abychom se do podvědomí obyvatel vůbec nějak dostali.

     Zdravotnická veřejnost, myslím tím převážně praktické lékaře, nás zná jako zdravotníky velmi dobře.  To jistě není takový problém v malém městě, kde se zná každý s každým… Naši kolegové z akutních lůžek nás také znají, ne jistě náhodou jsme pracovali téměř 20 let ve všech regionálních nemocnicích – FNHK, MN Hořice, ON Jičín, MN Dvůr Králové. S těmi je komunikace lepší, jsou schopni nám doporučit do péče svého blízkého. Vzhledem k tomu, že členem HOS Duha je prof. MUDr. Jiří Petera, přednosta onkologie FNHK,část pacientů do domácí hospicové péče je z této kliniky.

     Další cesta bývá brouzdající člověk na internetu, který se o naší existenci nepřímo dozví. Informaci si uloží a pokud najde odvahu, doporučí nás v rodině nebo svým známým.     

Odvážnější bývají naši mladí studenti, kteří Centrum DHP navštívili a vyslechli si hospicovou přednášku. Když potom zasedla rodinná rada s tím, kam dáme tu naši umírající babičku, dokázali říci: „Nechte jí doma, není to snad pro ní  lepší? Taky byste chtěli zemřít v nemocnici? V Hořicích je domácí hospic, pojďme tam zavolat.“ To je další nadějná cesta našich pacientů a naše dobrá zkušenost. Několik žádostí o péči bývá od samotných pacientů, buď zazvonili u nás doma, sami  zavolali nebo navštívili Centrum DHP… 

    Vzpomínám si dobře na manželský pár, který se rozhodl spáchat hromadnou  sebevraždu v době velké fyzické bolesti ženy, která měla rakovinu slinivky a byla zdravotní sestra. Praktický lékař ordinoval Algifenové kapky a to pouze po telefonu. Umírající ženu v době onkologického onemocnění, které trvalo 1 rok ani jednou nenavštívil. V rodině panovala velice tíživá atmosféra. Vzpomínám si, že jsem posléze volala krom všech jiných zainteresovaných také zástupci krajské pobočky VZP a zvala ho i jako lékaře do této rodiny, aby si konečně uvědomil závažnost situace našich umírajících. 

     Vyplatí se vytrvale přibližovat paliativní péči všemi dostupnými způsoby směrem k praktickým lékařům, doporučuji přednášky, osobní kontakt a výdrž! Ta je nejdůležitější! Vždyť spolupráce v rámci kvality posledních dnů života  umírajícího pacienta by měla být jasná. Nechceme proti sobě bojovat, ale chceme spolupracovat… 

    Je potřeba navázat dobrý vztah nejenom s nemocnými, ale také s jejich rodinami. Rodina hraje v době umírání klíčovou roli. Pokud nevytvoříme společnou cestu umírajícího se všemi příslušníky a nejdeme s ním krok po kroku, bok po boku, může dojít ke zhroucení člena rodiny právě na konci života pacienta. 

     Doporučuji rodině ihned v začátku rozvrhnout si síly, odpočívat, střídat se. Podpořit maximálně je může celý hospicový tým. V dnešních rodinách bývají ale často narušené vztahy. I tady je dobré se sejít s nesvářenými stranami a snažit se o jednotu. Ta je velmi důležitá pro psychický komfort nemocného. Pokud je nemocný izolován na jediného člena rodiny, počítejme s jeho vyčerpáním a mějme prodiskutovanou dopředu otázku lůžkového hospice. 

     Rodiny soudržné většinou péči doma dobře zvládnou. Předpokladem  je láska mezi příslušníky a potom je umírání bolestné, ale velice lidské, s hlubokým intimním prožitkem. Ale kolik takových rodin vůbec máme? Musíme si říci, že jako šafránu. Ale nezoufejme, protože svou vůní můžou postupně provonět celou naši společnost. Rozpadlé rodiny svou disharmonií však také znemožňují péči o umírajícího právě v domácím prostředí. 

    Oblast Hořicka a Novopacka je považovaná podle muzejních kronik za ráj spiritismu. Můj předposlední pacient, mladý 53 letý muž byl v péči léčitele, kterému platil poměrně vysokou finančně částku měsíčně. Slíbil mu totiž zázračné vyléčení z jeho pokročilé rakoviny. V době návštěv u léčitele bylo z jeho vzezření více než patrné, že umírá.  

    Nemocní, kteří tuší závažnost své nemoci a jsou ujišťováni lékaři v tom, že se vyléčí, na konci života poznávají tu obrovskou lež. Jsou skleslí, někdy agresivní nebo depresivní. Proto se upínají k léčitelům, sektám, reiky a jiným okultním praktikám. Je třeba velice citlivě přistupovat k jejich vnitřní bolesti, která je patrná z blížícího konce a pomoci jim uspokojit tuto oblast. Právě proto je nedílnou součástí našeho týmu duchovní služba, kterou vykonává Mons. Pavel Rousek. Snažíme se totiž nabídnout duchovní péči všem, bez rozdílu vyznání, věřícím i nevěřícím. Snažíme se o to, aby nemocný a jeho rodiny důstojně zvládli utrpení, které sebou těžká nemoc přináší. 

     Naši terminální pacienti se tedy rozhodně nenachází v pro ně příznivé situaci. Umírají a tuší tuto smutnou skutečnost. Lékaři je většinou pravdivě neinformují o závažnosti jejich zdravotního stavu. 

     A jak je doma nacházíme? Velmi často ve velkých fyzických bolestech a v ostatních průvodních jevech, vyplývajících z jejich terminálního stavu. Rodina bývá také vyčerpaná všemi nadějemi a prohrami během celého onkologického onemocnění. Vždyť jedna naše pacientka se léčila na onkologii 8 let. 

    Právě pro tyto všechny nepravdy, z důvodu velké psychické tísně nemocných a jejich rodin, často sami kontaktují léčitele, kteří začnou posílat zázraky, hlavně finančně náročné… 

    Pokud se terminální pacient dostane do domácí hospicové péče včas, snažíme se velmi intenzivně o nápravu všech těchto popisovaných skutečností. A jak z předchozího  vyplývá, napravovat je tedy rozhodně co. 

   Ale nezoufejme! V ČR pracuje asi 8 mobilních paliativních týmu, se všemi úskalími dnešní doby. Jsme rádi, že se vzájemně můžeme v rámci služby umírajícím podpořit, občas se sejít, vyměnit si zkušenosti, které jsou však velmi podobné. Společným úsilím pomáháme k dobré smrti a hodláme v této službě vytrvat a službu poskytnout i těm, kteří nám tuto službu jakkoli znesnadňují. 

                  Jana Sieberová   HOS Duha Hořice

Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky.