Podporují nás

Kdy sdělit nemocnému, že je jeho nemoc nevyléčitelná?

     Ošetřující lékař, pokud má potvrzenou diagnózu, by měl informovat pacienta, že je vážně nemocen. Zároveň by mu měl říci o všech možnostech léčby a dát mu tak naději.  Myslím si, že i rodina by měla být informována o závažnosti nemoci.

    Nemocnému bychom  neměli říkat, že se jeho smrt blíží. Význam rozhovoru o nevyléčitelné nemoci závisí na naší vlastní schopnosti přijmout skutečnost, že určitému nemocnému současná medicína už nemůže s největší pravděpodobností pomoci. Pokud se nás pacient ptá, je na nás lékařích a sestrách, odpovědět na všechny jeho otázky.

     Když  to nezvládneme, nemocnému nepomůžeme. Pokud pacient cítí, že se mu snažíte pomoci, velice rychle vám svěří své trápení a svou bolest. Většinou pak okamžitě víme, jak je nemocnému, který je  utrápený, osamělý, opuštěný.

      Pokud pacient pozná, že ho neopustíme, že mu pomůžeme, že společně zvládneme bolest a všechny ostatní příznaky těžké nemoci, velmi se uklidní.

     Smíření se s vlastní smrtí je ta nejzásadnější otázka, jenž před každým z nás leží. Každý z nás dříve či později zemře. Když nemocný přime realitu konečnosti svého bytí, získává mnohem lepší vyhlídky pro využití vlastních zdrojů energie.

Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky.