Přijďte mi pomoci prosím...

     Přijďte mi pomoci prosím, taková byla výzva na pohotovostní telefon DHP. Nemocný, který se sám na nás obrátil, byl informovaný o domácí hospicové službě v Hořicích.     Jednalo se o mladého muže, který se léčil s rakovinou dva dlouhé roky a věřil, že náročnou onkologickou  léčbou nemoc přepere.  Během té doby prodělal operační výkon, chemoterapii, radioterapii. Nemoc však pokračovala dál metastázami v plicích a v játrech. Aktivní léčbu mu proto lékaři ukončili a nemocného předali do péče praktického lékaře.    V době naší první návštěvy měl nemocný na krutou fyzickou bolest naordinována běžná analgetika, byl dušný, zvracel, trpěl opakovanými průjmy. Neměl již sílu sám lékaře navštívit a proto opakovaně žádal lékaře o návštěvu, která však nebyla uskutečněna. Do nemocnice nechtěl, přál si být doma...   Nemocný zároveň nebyl pravdivě informován o svém zdravotním stavu, trpěl fyzicky i psychicky, trpěla také velmi jeho rodina.  V paliativní péči klademe důraz na kvalitu života nemocného a naším cílem je zvolit takový léčebný postup, který je přiměřený stavu pacienta. Společně s nemocným a s jeho rodinou jsme si stanovili dosažitelné cíle, především zvládnutí léčby bolesti a ostatních tělesných symptomů.   Nemocný tušil velice dobře závažnost svého stavu a toužil si ve zbývajícím čase uzavřít svůj život. Protože se nám během pár dní podařilo zvládnout všechny symptomy jeho terminálního stavu, mohl si vyřešit záležitosti ve své rodině.    Zemřel za měsíc  po svém prvním telefonátu, smířený, bez bolestí a bez duševního strádání , s důstojností člověka.     Víme, že ČR stále zaostává v oblasti rozvoje paliativní péče. Nedostatečná medicínská  mezioborová spolupráce zatěžuje poslední úsek života těchto pacientů. Naším cílem je dostupnost paliativní péče umírajícím nemocným v domácím prostředí v Královéhradeckém regionu.  Ačkoli stále bojujeme s nedostatkem financí a nejsme schopni službu zatím více rozšířit, tyto cíle se nám daří postupně naplňovat.