Podporují nás

Předvánoční zamyšlení s Gabrielem G. Maraquézem…

                            GABRIEL GARCIA MARQUÉZ SE LOUČÍ

      Dopis přátelům na rozloučenou

    Kdyby Bůh na chviličku pozapomněl, že jsem jen hadrová loutka a daroval by mi kus života, snažil bych se ten čas využít co nejlépe. Možná bych neřekl všechno co myslím, ale dozajista bych si rozmyslel co říct.

     Věcem bych přikládal hodnotu ne podle toho, co stojí ale co znamenají. Spal bych málo ale o to více bych snil. Mám za to, že každou minutou ztrácíme 60 vteřin světla. Pokračoval bych v chůzi, když se ostatní zastaví. Probouzel bych se, když ostatní budou spát.

     Kdyby mi Bůh daroval ještě kousíček života, nosil bych prostý šat.Vystavoval bych se prudkému slunci a obnažoval nejen své tělo, nýbrž i duši. Dokázal bych lidem jak se mýlí když se domnívají, že ve stáří nemohou milovat. Nevědí totiž, že zestárli proto, že milovat přestali. Dítěti bych dal křídla, avšak nechal bych je, aby se samo naučilo létat. Staré lidi bych naučil, že smrt nepřichází když zestárneme, ale když zapomeneme.

     Tolika věcem jsem se od vás, lidi, naučil. Každý chce žít na vrcholku hory a nechápe, že skutečné štěstí spočívá v tom, jak horu zdolává když stoupá. Naučil jsem se, že když novorozeně poprvé sevře do pěstičky prst svého táty nebo mámy, lapí ho tak navždycky. Naučil jsem se, že člověk smí na jiného zhlížet shora pouze tehdy, když mu pomáhá postavit se na nohy.

     Kdybych věděl, že se dnes naposledy dívám jak spíš, stiskl bych tě v objetí a v modlitbách bych prosil Boha, aby chránil tvou duši. Vědět, že mi zbývá už jen pár minut života, řekl bych ti do očí – mám tě rád. A bláhově bych nepředpokládal, že to víš.

      Zítřek nemá jistý nikdo, ať mladý nebo starý. Dnes si možná naposled s těmi, které miluješ. Nečekej tedy na nic, protože nebude-li žádné zítra, litoval bys, že sis neudělal čas na úsměv , objetí a políbení. Buď tedy nablízku svým přátelům a svým nejdražším. Opakuj jim, jak moc je potřebuješ a chovej se k nim hezky.

    Udělej si čas, abys jim řekl – mrzí mě to, odpusť, prosím, děkuji – a všechna slova lásky, která znáš. Vždy přijde nové ráno a život nám dá novou šanci, ale pokud zbývá jen ten poslední den, popros Pána Boha, ať ti dá sílu a moudrost své myšlenky sdělit, a poděkuj mu.

Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky.