Podporují nás

Potěšilo nás…

Milí pracovníci Boží dráhy,

vlak do stanice Nebe měl v úterním podvečeru v Hořicích poněkud delší zastávku. Slavnostní …
Rozdávali jste kolem sebe úsměvy – stejně jako po celých pět let svá srdce, lásku, obětavost a nezištnou pomoc. Nebýt Vás, asi bych v jízdním řádu tento spoj nikdy nehledal a nenašel.

A kdoví, zda bych prašnou cestou bloudění, pochyb a zrádných křižovatek vůbec kdy došel tak daleko.

Až jednou mi Anděl (celý v bílém) přišel naproti s nabídkou – neseď tu a nečekej, přidej se k nám! Tomu hlasu ani pohledu se nedalo odolat. A tak jsem nastoupil. Bylo to zvláštní, nikdo po mně nechtěl jízdné, neptal se, nenařizoval ani nepoučoval. To první setkání bylo krásné a nezapomenutelné. Ale cíl? Byl pro mne velkou neznámou.

Všední pohledy z okna a první obyčejné zastávky se ale začaly brzy měnit, tak jako já. Každou další se stávaly očekávanější a svátečnější. Teď už se na každou s Vámi těším dopředu a dopředu ji vyhlížím.

Dáváte mi mnoho a já děkuji Bohu, a tím pádem všem, kteří tento vláček nejen pomáhali rozjíždět, ale měli tu sílu, odhodlání a víru v to nejdůležitější. Do paměti se mi vryla slova Pavla Rouska při jednom z takových setkání: „Nestačí jen věřit, musíte o tom být přesvědčeni ..!

A tam, co před těmi pěti lety nebylo k takové cestě nic – museli si nejprve sami položit i koleje …

To je něco úžasného!

Díky za vše, Bohu i Vám!

Mirek

 

 

 

 

Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky.