Podej mi ruku a budu s tebou...

    Jsem s nemocnými od listopadu minulého roku 1 rok takřka nepřetržitě. Spoluprožívám s nimi jejich společné  dny, týdny a  měsíce. Radujeme se z každého následujícího dne.  Cítím s nimi jejich bolest, radost i trápení.            Všichni bez rozdílu jsou nesmírně stateční, mírní a v této ojedinělé době velice  moudří. Spravedlivě dělí každý den mezi rodinu a přátele. Dobře radí svou zkušeností, poučují ze svých chyb, utěšují náš smutek, často odpouštějí staré viny a  velice trpělivě snáší obtíže spojené s nemocí.     Svým postojem dávají poznat, že závist, hněv, pýcha a  lenost - nikam nevedou... V těchto  rodinách a s nemocným si vzájemně rozdáváme  víru, naději a lásku ! Mám je za to všechno ráda.                                                                                                                                       J.S.