09. 11. 2009, 19:26
Některé zásady chování k nemocnému
Pokud je to možné, buďte nemocnému člověku k dispozici kdykoli si to přeje. Nevyvracejte mu jeho představy. Nepokoušejte se o násilnou konfrontaci nemocného člověka s realitou.
Dobré je dovolit nemocnému, aby se ve vaší přítomnosti uvolnil. Nebojte se jeho slz, hněvu, agrese, výčitek proti Bohu. Nechejte ho ventilovat nahromaděné napětí.
Neizolujte nemocného a nikdy jej neodepisujte ! Doprovázející se má snažit v nemocném probouzet naději, právě tím, že je věrně při něm. Můžete mu pomoci vidět momenty, ze kterých lze čerpat naději ( očekávání návštěvy, očekávání významné události...).
Pokud se nemocný otevře otázkám duchovním, je nutné svědčit o naději, která přesahuje naděje světa !