Návštěva v Domácím hospici Náruč Plzeň

V každém nově založeném domácím hospici vnímám jistý prorocký prvek, který vyplnil určitou mezeru v nedostupnosti tohoto druhu péče v daném regionu naší země. Týmy, které vznikají, jsou poskládané z lidí dobrého srdce, mají osobní zkušenost se smrtí a časem na ni cítí potřebu odpovídat. Tímto způsobem se zrodil i Domácí hospic Náruč v Plzni, který jsem v těchto dnech navštívila. Děkuji za pozvání paní ředitelce Janě Červánkové a jejímu týmu. Děkuji všem lékařům, zdravotním sestrám a všem dobrým lidem, kteří se k tomuto dílu během let přidali. Přeji týmu Domácího hospice Náruč hodně radosti, potřebnou sílu a jistotu, že tato tak požehnaná služba má v naší společnosti své místo a je potřeba jí neúnavně nést dál. Myšlenka pomáhat umírajícím lidem se rodí v konfrontaci se smrtí, opuštěností, utrpením, ponížením. Uprostřed těchto muk povstávají lidé, kteří odpovídají na kladení otázek, jak toto utrpení zmírnit nebo odstranit. Idea domácích hospiců se zrodila z vnitřní touhy pomáhat alespoň malému počtu umírajících lidí zemřít doma, v kruhu svých blízkých. Duha vznikla v roce 2009, v době, kdy byly snahy o uzákonění eutanazie v ČR a domácí hospicová péče byla v tomto regionu zcela neznámý pojem. Během deseti let se hospicová myšlenka šířila do dalších koutů Čech, Moravy i Slovenska a vznikla velmi široká skupina lidí, kteří se s odvahou pustili do služby, o které věří, že je pravdivá a smysluplná. Jana Sieberová