22. 09. 2009, 11:45

Moje jasné NE eutanazii !

    Byla jsem požádáná dcerou, abych udělala přednášku o eutanazii ve škole, kde třetím rokem studuje. Již nějaké zkušenosti mám, besedy na toto téma probíhaly se zdravotníky na odborných seminářích, ale i se studenty na středních školách.     Současná diskuse strádá nedostatkem   informací, drtivá většina lidí neví, o čem hovoří. Po osobních zkušenostech vím, že většina se přimlouvala za uzákonění eutanazie ! Nevěděli však, co eutanazie je a co není, uvažovali jen o dvou možnostech. Buď člověka nechat  zabít nebo ho nechat trpět. O jiné možnosti neměli ani tušení. Tělesnou bolest pokládali za neřešitelnou.     Eutanazie je definována jako usmrcení na žádost. Z hlediska českého trestního práva je nedovolené a  je posuzováno jako vražda !     Každou žádost o eutanazii je nutno chápat jako volání o pomoc. Je nutné spolu s nemocným hledat pravou příčinu, odstranit ji nebo  alespoň zmírnit. Ne zabíjet jeden druhého.     Žádost o eutanazii vždycky znamená selhání lékaře, selhání společnosti nabo selhání rodiny žadatele samotného. Zastánci eutanazie argumentují zpravidla nesnesitelnou bolestí. Dnes prakticky neexistuje bolest, se kterou si vzdělaný lékař nedokáže poradit. A pokud nemocný trpí - ať změní lékaře...      Eutanazie je v přímém protikladu s náplní lékařství. Citujme z Hippokratovy přísahy: "Nepodám nikomu smrtící látku, i kdyby ji ode mne žádal, a ani nikomu tuto možnost nenavrhnu !!!"      Něco z historie...     Hitler začal s eutanazií  postižených dětí, pak dospělých, pak potřeboval " čistou rasu"...     První plynové komory v Osvětimi, Treblince, Majdanku nebyly nové, byly "second hand" - instalovali je tam technici, lékaři a sestry. Byli to  ti, kteří je předtím používali už v roce 1936 k zabíjení psychiatrických pacientů...      Díky za hospice !     Pokud uspokojíme všechny okruhy nemocného, nikdy o eutanázii nežádá, přestože jeho situace není nikterak záviděníhodná. Toto jsou zkušenosti všech hospiců u nás. V hospicích platí  jedna zásada : Pomáhat v umírání ANO, pomáhat k smrti NE !     Hospic uspokojuje všechny potřeby nemocného, tělesné, duševní, sociální i duchovní a v pravý čas - dovolí odejít.     O právu na eutanazii nejvíce  mluví mladí lidé, kteří jsou zdraví, zatímco smrtelně nemocní v hospicové péči o ni nežádají !        Doporučuji Vám všem - navštivte hospic, prožijte týden jako dobrovolníci v pomoci umírajícím  lidem.      Vztah k umírajícícmu totiž změní i Vás, kteří budete pomáhat. Pokud vydržíte u lůžka umírajícího až do konce, uvědomíte si více osobní zodpovědnost  za Váš život a jeho naplnění. A to není málo, věřte mi...      Co tedy potřebuje naše společnost ? Eutanazii ?    To rozhodně  ne. Potřebujeme však především uzdravit  mezilidské vztahy. Na komunisty už nic nesvádějme. Máme svobodu, ale i odpovědnost. Začněme každý pěkně u sebe. Vždyť otrávených, zapšklých a  nespokojených  obličejů máme kolem sebe dost a dost.      A proto - mějme se rádi !                                                                                  Jana Sieberová
Načítání stránky