Letní zamyšlení...

    Letní období, které nabídne každému člověku odpočinek, může být ve vlahých večerech tou nejvhodnější dobou k jakýmsi lidským zamyšlením, k večerním vigíliím. Můžeme rozjímat o tom, z čeho se - stává život a jakou roli my všichni v něm máme...      Poznáváme také, z čeho si  máme vzít poučení a víme, co vše nám vlastně uniká. "Mnoho lidí se bojí o svou pověst, ale málokdo se bojí svého svědomí", napsal již o mnoho let dříve velice moudře Plinius mladší.      Život je pro mne o úctě k němu samému, protože je fantastický, zázračný v jeho rozmanitých formách. Život je o úctě k člověku, ale stejně tak k veškeré přírodě, protože ona je prostředím, kde žijeme. Kdybychom neměli lásku a přátelství, byl by život vyprahlou pustinou lhostejnosti.    Žít v nejistotě a a v obavách je utrpením, jenom stálost a oddanost nám přinášejí jistotu a spolehnutí. Dobrota a laskavost plodí jen dobro a nic nestojí. Život je také o slušnosti a zdvořilosti. "Není-li nádoba čistá, hned vše, co tam naliješ, zkysne", napsal Horatius.   Život je plný setkávání a rozchodů, setkání bývají šťastná, rozchody bolestné, ale nezbytné, vždyť naše životy jsou plynulým sledem rozchodů, odloučení - od věcí, prostředí, lidí i idejí. A  osobní postoje k rozchodům vytvářejí naše osobní charaktery.    Život je o vině a odpuštění, provinění se nikdo z nás nevyhne, odpuštění každý z nás potřebuje. Je také o pozorném vnímání a laskavém pochopení, o hloubavém myšlení, o našem úsilí a službě ( je ovšem rozdíl mezi slovy sloužit a posluhovat ).     Život je o touze a snění, protože bez snů a ideálů nelze být člověkem,  život je o radosti, štěstí, o bolesti a utrpení, o osamělosti a stáří, o opuštění a stesku, o pomíjivosti a konečnosti.     Přejeme  Vám vážení přátelé krásné léto s krásnými večerními vigiliemi. A těšíme  se na společné podzimní setkání v Centru DHP, kdy rána budou chladná a bude poletovat babí léto. Vždyť v životě jde také přece o návraty.