19. 12. 2009, 15:58

Láska k bližnímu

     Neměli bychom zůstávat lhostejní k utrpení a k potřebám lidí, i když jsou nám zdánlivě cizí. Láska k bližnímu by se měla přenést přes antipatie osobní, rasové, národní.    Nepříjemné city a odpor k bližnímu mají někdy jasný původ, např. nepříjemný vzhled, nevychovanost, hrubost, umíněnost, tělesné vady a nemoci. Všichni jistě známe opilce, lidi špinavé a otrhané. Lékaři a sestry se někdy musí silně přemáhat, aby mohli své povolání zastávat.    Nikdo nepochybuje o tom, že máme mít soucit s nemocnými, s těmi, které postihlo neštěstí. I mladí lidé by se měli naučit navštěvovat nemocné a posloužit jim. Má to význam pro vývoj každé osobnosti. Styk s bolestí druhého  odvádí pozornost  od naší sobecké uzavřenosti, protože nás  očišťuje a ulehčuje srdci.     Hmotná bída je ve světě daleko větší, než si uvědomujeme. Dokumenty ukazují, jak dobrým třem čtvrtinám lidstva chybí základní potřeby, voda, potraviny, léky. Jako se pouští lidstvo do meziplanetárních výzkumů, se stejným zájmem bychom měli  objevovat bídu a potřebu lidí kolem nás.     Láska k bližnímu by měla být tedy univerzální, upřímná a  činná. K tomu je ale nutná opravdová vnitřní úcta a opravdová snaha pomoci...
Načítání stránky