09. 09. 2009, 20:53

Jak vlastně vypadá hospicová péče v domácím prostředí ? Umíme si ji vůbec představit ?

        Většina lidí , s kterými se potkávám, nechce o nemoci a nemocných vůbec mluvit. Natož mluvit o umírání ! Dost často se tváří tak, že se jich to vlastně vůbec netýká. Neznám však ve svém okolí rodinu, které by se onkologické onemocnění úplně vyhnulo. Přesto se mi však opakovaně stává, že se mě jaksi šeptem někdo z vás vyptává, jak vlastně vypadá umírání doma... Rozhodla jsem se tedy pro vás něco málo odtajnit. Pokud posuzujete život pouze biologicky a vědecky, tyto řádky ani nečtěte.       Rodiny, které se na nás obracejí s prosbou o pomoc a které se rozhodnou, že se budou starat doma o svého těžce nemocného, mají jedno společné, je mezi nimi opravdová a nefalšovaná láska. Mají už za sebou mnoho probdělých nocí, kdy prožívali se svým drahým léčení, operace, ozařování...Mají za sebou výhry i prohry spojené s těžkou nemocí. Často si sáhli na dno svých sil. Jsou také unaveni a vyčerpáni tím těžkým bojem. Nejvíc vyčerpaný je však sám nemocný. Rodina si ale neumí představit, jak by péči doma zvládli a proto se obrací právě na nás, na domácí hospicový tým.       Každá rodina má svůj vnitřní rytmus a každá je jím trochu jiná. Je nutné se tomuto rytmu podřídit a s jejími zvyklostmi se sžít. Nejdůležitější je však „ padnout si do oka" s pacientem, vždyť každý je jiný svou originalitou, tak jako je jiný každý z nás. Další a důležitou věcí je táhnout s rodinou a s přáteli za jeden provaz. Musíme si uvědomit , že jsme tým, který pracuje dohromady pro nemocného, pro kvalitu jeho života. Paliativní péče umí zvládnout fyzickou bolest. Na trhu je k dispozici velký výběr různých forem léků na tlumení bolesti. Nejedná se pouze o injekční preparáty ale např. o preparáty náplasťové, které jsou stejně účinné. Nemocný též potřebuje polohovací lůžko, matraci proti proleženinám, někdy kyslíkový přístroj a jiné pomůcky, kterých je na trhu celá řada. Jedná se o kompletní nemocniční vybavení, které může mít nemocný doma.       Pokud se nám podaří zvládnout problémy fyzické, velice rychle se do popředí dostávají problémy psychické. Nemocný, ale i jeho rodina se ptají po smyslu  bolesti a utrpení. Často cítí jakousi hořkost nad nemocí, která je omezila až zastavila. A navíc, znemožnila jim jejich aktivity, jejich další životní plány. Nikdo z nás ale dopředu neví, kdy svou pouť na tomto světě zakončí. Důležité je pomoci vyrovnat se s těmito skutečnostmi a naplnit plnohodnotně zbývající dobu, o které dopředu nevíme, jak dlouhá bude.       Já tento tajemný čas vnímám jako veliký dar. Nemocný mě opatrně pouští do své duše, probírá se společně se mnou svými životními úseky. Trápí ho provinění a křivdy, kterých se dopustil, tak jako se jich dopouštíme i my, ale ještě si je příliš neuvědomujeme. Má velký zájem napravit chyby, urovnat spory. Vzpomíná na radosti i na starosti. Bilancuje. Dělá si prostě pořádek v duši. Při tom vnitřním úklidu má čas poznávat velice a citlivě věci, na které dříve neměl čas. Většinou se vrací do přírody, sleduje roční období, západ a východ slunce, měsíc na obloze, mraky. Poslouchá hudbu, kterou má rád a listuje zažloutlými fotografiemi. Je také více se svou rodinou a přáteli. Prostě dělá věci, na které dříve nemyslel. Jak mu ubývají fyzické síly a je-li v duši uklizeno a urovnáno, vidíme, jak nemocný více spí. Vzdaluje se nám tak do svého vnitřního světa a již nemá potřebu komunikace. Ale velice citlivě vnímá přítomnost své rodiny a všech, kteří jsou s ním a svou lásku mu tím dávají najevo. Často se tak projeví stiskem ruky nebo nepatrným zvednutím očí. A my poznáváme, jak je důležité pro něj i pro nás být s ním, neopouštět ho.       Všichni na světě se rodíme a všichni tady někdy umíráme. Řád nikdo z nás nemůže změnit. Smířit se však s  konečným účelem našeho života, to je opravdu dobré pro každého z nás.       Děkuji všem nemocným, kteří mi dovolili doprovázení tak složitým obdobím jejich života.                                                                                                                                                                                                                     Jana Sieberová
Načítání stránky