Hospice a společnost

Hospice plní ve společnosti tři role: Krátkodobou - ta je nejviditelnější, proto i nejznámější: špičková odborná a komplexní péče o nemocné s infaustní (smrtelnou) prognózou, o jejich blízké a následně pozůstalé. Střednědobou- ta je méně známá, ale již s viditelnými plody: edukace zdravotníků i nezdravotníků, s cílem prosadit myšlenku hospice i mimo budovy hospice, všude tam, kde lidé umírají. A konečně dlouhodobou-tuto roli hospiců si málokdo uvědomuje, avšak její význam je obrovský, ne-li hlavní, zdevastovaná společnost se v hospici postupně uzdravuje-nemocní, jejich blízcí a doprovázející, stážisté, návštěvy a všichni, kdo hospicem projdou, tváří tvář smrti přehodnocují hierarchii svých hodnot, ujasňují si, co má v životě hodnotu trvalou a co pomíjivou, a dávají si do pořádku vztahy.

Největší hodnotou v hospicích není movitý a nemovitý majetek, ale lidský potenciál, především personál v přímé péči. Jde o službu, kterou nemůže vykonávat každý. Jakkoliv je odbornost nutná, sama o sobě nestačí. Osobnostní předpoklady, správná motivace, lidská zralost včetně vyrovnání se s vlastní smrtelností jsou pro práci u umírajících lidí nezbytnou podmínkou.

MUDr. Marie Svatošová, zakladatelka a velká osobnost české hospicové péče, lékařka, spisovatelka a publicistka