Podporují nás

Hořická Duha navštívila hospic v Litoměřicích

Vážení přátelé,

dovolte nám, abychom se spolu s Vámi podělili o naše zkušenosti s návštěvou litoměřického hospice.  Hospicové občanské sdružení Duha přijalo laskavé pozvání jeho vedení. Velice srdečně nás přivítal pan ředitel Pavel Česal a jeden ze zakladatelů hospice pan Tomáš Smolek. Celá instruktážní prohlídka začala venku, kde jsme si prohlédli budovu a okolí hospice. Vchod do hospice začíná recepcí s malým supermarketem s možností občerstvení. Celé zařízení zdobí velké množství  květin a v uších zní zpěv andulek, které jsou na chodbách.  Stěny zdobí fotografie ze života hospice a obrazy malířů. 

      Myslím, že všichni jsme velice citlivě vnímali obrovský rozdíl mezi klasickou  sterilní nemocniční budovou a  zařízením hospice, které tak věrně navozuje  domácí prostředí. Postupně jsme si prohlédli obě patra, sesterny a jeden volný pokoj. Krásné bylo venkovní  atrium, kde pacienti můžou trávit chvíle popíjením kávy či čaje a za doprovodu personálu nebo rodiny toho hojně využívají. Zaujala nás prohlídka provozu kuchyně a prádelny. Vše bylo naprosto čisté a voňavé. Místnost posledního rozloučení, tak jak jsme ji všichni viděli, je místností velice důstojnou a hluboce lidskou. Zajímavý byl též podrobný výklad P. Davídka, který nám  popsal duchovní službu v hospici, její přínos pro nemocné, ale též  zdůraznil i její úskalí. Péče v hospici, jak nám popisoval pan ředitel, se snaží řešit všechny problémy fyzické – bolest, dušnost, zažívací obtíže… Ale také nám ukazuje, jak důležitá je pomoc duševní a duchovní. Proto je nutnou součástí každého hospice kaple. I my jsme ji v litoměřickém hospici rádi poznali.  

      Svůj podíl v hospici tvoří dobrovolníci, kteří bez nároku na mzdu věnují svůj čas druhým. Pomáhají podle svých možností a schopností. Někteří nakupují nemocným, vozí je na vozíku ven, jiní se starají o vnitřní a venkovní zeleň, dále o knihovnu nebo připravují setkání při hudbě či poezii. Hospic se stará i o své zaměstnance. Velká část absolvuje odborné přednášky a semináře, aby tak získala odborné znalosti pro svoji práci. Proti syndromu vyhoření a  předcházení konfliktům u zdravotníků je zajištěno měsíční setkávání se supervizorem. Využívá se též možnost rekondičního pobytu ve Špindlerově Mlýně, který každým rokem nabízí nadace Ecce Homo ve spolupráci se střediskem Eljon. 

      Vznik myšlenky hospice v Litoměřicích se datuje do r. 1997, kdy vzniklo  občanské sdružení a v roce 2001 byl hospic slavnostně otevřen. Vyslechli jsme všechny obtíže, spojené s počínající stavbou a s budoucím provozem. Dozvěděli jsme se vše o financování současných hospiců v ČR.  Myslím, že i my v Hořicích jsme již poznali, že cesta hospicová  je cesta trnitá a složitá. Celý výklad i prohlídka areálu byly velice motivující a povzbuzující. A to sice v tom, abychom my, co začínáme hospic v Hořicích budovat, nepolevili a v úřední mašinérii, která nám nic neulehčuje, někdy vyloženě i stěžuje,  pracovali dál.  Po podrobném výkladu následoval oběd a posezení u kávy. Též musíme podotknout, že nás zaujalo pravidelné hudební páteční odpoledne pro nemocné, malování na hedvábí a další akce, které hospic nemocným nabízí.

      Sklad pomůcek v litoměřickém hospici, který slouží pro rodiny, jenž mají svého nemocného doma, slouží i pro pacienty hořické. Děkujeme za tuto pomoc hospici v Litoměřicích  a věříme, že brzy pomůcky budou i v hořické půjčovně pro celý tento region. Z této návštěvy vznikla zajímavá  reportáž, kterou monitorovala za ČRo Hradec Králové paní redaktorka Vlaďka Matějková a která již zazněla v rádiu. Zdůraznila tak stálou  potřebu hospicové péče v celé ČR,  nejenom však lůžkové, ale především domácí. Doufáme, že i díky jejímu uveřejnění se zrychlí jednání mezi úředníky o způsobu úhrady domácí hospicové péče. Platba od pojišťoven za tuto službu by tak dala zelenou dalším hospicovým týmům v naší celé republice a pokryla tak nedostatečnou potřebu lůžkových zařízení tohoto typu. Konečně by došlo i na její nesmírné výhody. Vždyť i laik si umí spočítat, kolik peněz by se dalo ušetřit, pokud by tato péče byla hrazená. Nejvíce však z toho profituje sám nemocný,který je doma, ve svém přirozeném prostředí, se svou rodinou, obklopen svými věcmi. Myslím, že každý z nás, pokud by byl těžce nemocný a umíral, by si to tak přál.

      Chceme poděkovat celému vedení hospice v Litoměřicích, že nám laskavě umožnili udělat si vlastní obrázek o péči, která je postavena na  profesionální a především velice  lidské kvalitě. Jistě se právem patří poděkovat všem zaměstnancům, členům o.s., dobrovolníkům, dárcům a příznivcům. 

Děkujeme Vám.

                                                           Za o.s. Duha Jana Sieberová 

2009-08-17-12-16-1412009-08-17-12-14-541

 Další fotografie z hospice a Litoměřic si můžete prohlédnout zde .

O návštěvě v hospici natočila reportáž Vlaďka Matějková z Českého rozhlasu v Hradci Králové – záznam v mp3 si můžete poslechnout zde: hospic-litomerice .

Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky.