Podporují nás

Město Hořice Královéhradecký kraj NF AVAST Nadace Agrofert Lesy ČR Biskupství královéhradecké Nadace KB Jistota Domácí hospic Duha Výbor dobré vůle Kubištovy Hořické trubičky - JANKA Nadační fond Pepina Strix Hořice Kimtex Petráčkovy hořické trubičky Město Nová Paka Město Lázně Bělohrad CWS boco Michal Súkup

Hospicová kaple

Od počátku existence hospice tu byla touha mít v něm kapli. Nikoli, protože by v Hořicích chyběl patřičný svatostánek, ale protože nevyhnutelnou součástí domácí hospicové péče je i bolest. Ta zasahuje pacienta i celé jeho nejbližší okolí. Proto jsme si přáli místo, kde by takový člověk mohl své bolesti odevzdat něčemu, co přesahuje jeho síly i samotný život. Přáli jsme si místo, kde by takový člověk nalezl prostor ke ztišení a zastavení se ve svých starostech. Aby zde nalezl opět smysl života a možná i naději.

Když jsme zrekonstruovali druhou polovinu hospicové budovy, podařilo se nám tento záměr realizovat. Novou kapli jsme zasvětili Panně Marii Bolestné. Cítili jsme v tom i velkou symboliku. Panna Maria trpěla na duši, když sledovala svého nejbližšího – svého syna Ježíše Krista – jak ho životní cesta vede až k umučení na kříži. Pro matku nemůže být horší pohled, než sledovat mučení a zabití vlastního dítěte.

Naši pacienti neumírají na kříži, jejich „křížem“ je jejich onemocnění. Pro jejich nejbližší je „křížem“ doprovázet je na této cestě ke smrti. A “ křížem“ je i následný život pozůstalých, kteří se musí se zásahem smrti vyrovnat. Proto kaple Panny Marie Bolestné. Proto místo modlitby zasvěcené ženě, která nejlépe chápe význam slova „bolest“, … ale i lidskou potřebu útěchy a naděje.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Interiér kaple byl navržen architektem Janem Machem. Ke slavnostnímu vysvěcení kaple došlo 6. 10. 2014, z rukou J. Ex. Mons. Josefa Kajneka, pomocného královéhradeckého biskupa. Od té doby slouží jako místnost modlitby a ticha. Konají se zde mše svaté za pacienty hospice a schází se zde modlitební společenství, které se za onkologicky nemocné modlí.

V kapli je stálá přítomnost eucharistie.

V případě většího počtu účastníků se mše svaté konají ve společenské místnosti naproti kapli.

 

Interiér kaple

Cesta světla (Via Lucis) – Cesta světla je inspirována pobožností Křížové cesty. Znázorňuje události po Kristově zmrtvýchvstání a připomíná naději na věčný život. Přestože je původně zastavení čtrnáct, z prostorových důvodů je v kapli umístěno pouze sedm zastavení. Autorkou kamenných reliéfů Cesty světla je Kateřina Nováková Kašparová.

Jednotlivá zastavení shora zleva doprava: Učedníci nacházejí prázdný hrob, stolování v Emauzích, Vzkříšený dává moc odpouštět hříchy, Nevěřící Tomáš, Petrův primát, Poslání do světa, Seslání Ducha Svatého.

Ostatek sv. Zdislavy – sv. Zdislava patří mezi patrony českého národa a mezi patrony rodin. Do historie se zapsala pro svou lidskost, se kterou chodila ošetřovat a krmit chudé, nemocné a hladovějící. Stala se též terciářkou Kongregace sester dominikánek. Zemřela v mladém věku krátce před dosažením 33 let. Svatořečena byla papežem Janem Pavlem II. v Olomouci v roce 1995.

Její ostatek v kapli je darem otce biskupa Kajneka.

Ostatek je zapuštěn do vrchní části oltáře v kapli.

 

Obraz sv. Bruna – Bruno Kolínský, pozdější opat a arcibiskup, byl zakladatel jednoho z nejpřísnějších mnišských řádů – kartuziánů. Je známý pro svou tichost a mlčenlivost. Inspirací je tím obzvláště pro hospicovou péči. Nikoli, protože by hlas, který prosazuje péči o umírající neměl být slyšet. Ale aby bylo možno lépe vyhovět potřebám pacientů, což se někdy neobejde bez trpělivého a tichého naslouchání.

Obraz zaslal zakladatelce hospice Janě Sieberové neznámý dobrodinec.

 

Soška Panny Marie Bolestné – Tato soška pochází z Kláštera Maria im Paradies, v rakouském Kinderalmu. V době, kdy ho navštívila Jana Sieberová, nebyla kaple ničím víc než přáním. Když se tamní sestry dozvěděly o mladém hospici v severovýchodních Čechách, věnovaly mu tuto sošku „do budoucí hospicové kaple“.

 

Vzpomínka na kardinála Vlka – Kardinál Miloslav Vlk byl dlouholetým přítelem Domácího hospice Duha a jeho zakladatelky Jany Sieberové (viz. článek Kardinál Vlk byl Duze blízký). Vzpomínka na něho je umístěna v kapli, nejen protože hospic několikrát navštívil, ale také aby připomínala jeho krédo o „Bohu blízkém“, který člověka neopouští ani v těch nejhorších životních situacích. Což je inspirací i pro hospicovou službu, aby nikdy neopouštěla umírajícího pacienta v jeho těžkostech.