|
|||||
|
|
Děkujeme Vám…Hluboká pravda slov básně těžce nemocné ženy, naší hospicové pacientky, v boji se zákeřnou nemocí nás nutí k zamyšlení nad vlastním životem… RAKOVINA Když kapka po kapce jed v mé žíly kane, Když v šeru mrazivém na ledové lože Strach rozpíná se jako vesmír bezedný, Posbírej, Pane, zbytky mého těla, 1 komentář k článku Děkujeme Vám…Musíte být přihlášeni k přidávání komentářů. Přihlašovací jméno a heslo obdržíte na Váš mail. Žádosti o přístup na web posílejte na adresu uvedenou v kontaktech. Děkujeme za Vaše příspěvky. |
 Loading ... |
|||
|
Copyright © 2012 Pavel Sieber - Hospicové občanské sdružení Duha - Kopírování stránek povoleno!! |
|||||
Nemoc je vždycky nepříjemná životní komplikace, ale zároveň je i velkou VÝZVOU a PŘÍLEŽITOSTÍ. Prosím, není-li už pozdě, vyřiďte autorce této básně můj upřímný dík za mimořádně silné a krásné svědectví. Ukázala nám všem, jak je možné „strašáka rakovinu“ uchopit a odzbrojit, a co všechno se z něj dá vytěžit, když to člověk vezme za ten správný konec. Hluboce se skláním před autorkou, ale také přede všemi, kdo ji její nevyléčitelnou nemocí láskyplně doprovázejí – před celým týmem hořického hospice, i před její rodinou. Bez kvalitní domácí hospicové péče, zohledňující všechny potřeby pacienta, včetně potřeb spirituálních, by nemocná sotva mohla mít na smrtelné posteli pomyšlení psát verše…
S díky, MUDr. Marie Svatošová