Křižovníci v Duze

Centrum domácí hospicové péče v Hořicích uvítalo vzácnou návštěvu zástupců Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, v čele s velmistrem řádu J. Exc. Josefem Šedivým. Křižovníci si přijeli prohlédnout hospicové prostory a zajímali se velmi o devítileté působení Duhy i o celé hospicové hnutí v ČR. Pro nás byla tato návštěva výjimečná také z toho důvodu, že řád Křižovníků od svého vzniku vynikal na poli charitativně-špitálním. Tyto špitály ve středověku přirozeně poskytovaly i to, co bychom dnes nazvali hospicovou péčí.  

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou -  je jediným mužským řádem, který vznikl na českém území a v Praze měl vždy své hlavní sídlo. Jeho zakladatelkou je sv. Anežka Česká. Ve středověku vynikal na poli charitativně-špitálním, po husitských válkách začala převládat v činnosti řádu pastorace. V dobách postulace poskytoval materiální zabezpečení obnovenému arcibiskupství pražskému, které by v té době bez řádu křížovníků nemohlo vůbec existovat. Řád otevřel i první, byť provizorní, seminář pro přípravu a výchovu kněžského dorostu. Materiální podporou a přístřeším v počátečních fázích přispěli křížovníci i při uvádění dalších řádů (jezuitů, kapucínů, trinitářů) do českých zemí. V 19. století se pak mnozí členové uplatnili jako učitelé na středních a vysokých školách, přičemž velmistrům byl svěřován i dozor nad výukou na gymnáziích v celém království. V řádu křížovníků působili nejen Češi, Moravané a Slezané, ale i Lužici, Poláci, Jihoslované, Valoni a Němci. Nebyl tedy svým složením ani působištěm ryze českým řádem, jak se někdy nesprávně proklamuje, ale měl výrazně středoevropský charakter. Řád sice nedal církvi žádného svatého či blahoslaveného, ale přesto vyoral hlubokou a nesmazatelnou brázdu v oblasti kultury a vzdělanosti, jakož i na poli duchovním a charitativním, a to nejen v českých zemích, ale i všude tam, kam až jeho vliv dosahal